Žvýkací tabák z Tádžikistánu

V časopisu E15 ze dne 6. listopadu 2013 mě zaujal článek, ve kterém autor popisuje rozšiřování drogy nasvay ze střední Asie do Evropy. Okamžitě jsem si vzpomněl na rok 2009 a náš výlet do Tádžikistánu, kde jsme měli tu čest okusit tento sajrajt. Po kliknutí na článek se Vám zobrazí v čitelném rozlišení.

e15_nas

O celém našem tádžickém výletu se můžete více dočíst v tomto cestopisu. Tenkrát se nám povedl výstup na Pik Moskevské Olympiády ve Váchánské oblasti a tak bylo co slavit. V hlavním městě Dušanbe jsme si před odletem domů řádně užívali poslední chvíle v Tádžikistánu. Už dříve jsme si všimli, že mnoho domorodců žvýká v puse nějakou hmotu nevalné tmavězeleno-hnědé barvy. Od řidiče, který nás vezl přes Pamír z Vachánu do Dušanbe a celou cestu poctivě žvýkal tenhle zázrak, jsme se dozvěděli, že to je jakýsi žvýkací tabák.

Když jsme pak s kamarádem Fandou viděli na ulici v hlavním tádžickém městě prodávat igelitové pytlíčky s touto kouzelnou hmotou nevábné barvy, museli jsme to také vyzkoušet. Cena jednoho igeliťáčku o rozměrech cca 4×8 cm byla v přepočtu asi 3 Kč. Obsah sáčku vypadal jako rozdrcené seno. Poslední večer před odletem přišla velká chvíle zakoupeného žvýkacího tabáku.

Odvahu vyzkoušet nepoznané mám jen já s Fandou, v tomto Fána nikdy nezklame. Sypu si do dlaně zhruba polévkovou lžíci tabáku, vůně není věru ohromující – zkrátka koncentrované seno. Jakmile si to nasypu do pusy, tak mě hned začíná pálit celá huba. Nevím, jak dlouho jsem to mohl vydržet, ale maximálně po půl minutě flušu všechen slavný žvýkací tabák z okna. Stačím si ještě vypláchnout pusu vodou a to je tak všechno, co stíhám za plného vědomí. Svět se začíná točit jako na Matějský a jsem rád, že pád na zem ustávám bez zranění. Ležím na podlaze, absolutně nejsem schopný najít pevný bod, hlava je jak rotující kedluben. K tomu mi brutálně tluče srdce, jak kdyby chtělo vypochodovat skrz žebra ven, krevní tlak může být zhruba 370 na 260. Do toho se přidává studený mrtvolný pot, kterým se orosilo celé mé tělo. Ať to beru z jakékoliv strany, tak marně hledám pozitiva. Tohle už nikdy v životě! Všechno jen ne příjemné pocity. Po necelé půlhodině působení tabáku naštěstí opadá a já se vracím do normálního života na pozemský svět. Zaplaťpánbůh! Vždyť za pár hodin odlétáme domů. Fanda si prožil v menším měřítku podobné pocity, přeci jen je o několik desítek kilo těžší, tudíž víc vydrží. Jak tohle mohl žvýkat celou cestu z Pamíru do Dušanbe náš řidič?

Po letech se tedy dozvídám, že se tenhle žvýkací tabák jmenuje nasvay, zkráceně nas, já ho mám zafixovaný jako žvýkací sajrajt. Když si na to i po těch letech vzpomenu, tak se mi zvedá žaludek z odporné štiplavé chuti, ale jinak to hodnotím jako legrační zkušenost. Tohle je taky Tádžikistán!  Ale opakovat to už nebudu. Zůstanu raději u osvědčené Plzně, sice je několikanásobně dražší, ale taky mi navozuje několikanásobně příjemnější pocity.

3 komentáře u „Žvýkací tabák z Tádžikistánu

  1. volakedy za socíku sa to vozilo z kaukazu alebo pamíru pod názvom podjazičnaja, keď si to prehnal mohol si vyvrhnúť aj vlastné črevá 🙂 ale tam to v pohode žuvali vsetci domáci aj za jazdy

  2. sakra co je to za nápad dávat si polévkovou lžíci? 😀 proč jste se proboha někoho nezeptali 😀 tohle je jeden z nejsilnějších žvýkacích tabáků, s tím se musí opatrně a stačí pro začátečníka tak pod nehet 🙂 pak to má nějakej význam, skoro se divím že jsi nevyvrhnul všechno v žaludku jak tomu většinou bývá 🙂

    1. No, ono k tomu vrhnutí komplet obsahu žaludku nebylo vůbec daleko 🙂 Aha, takže jsem přepískl množsví, díky za informaci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Pokud chceš zadat komentář vyplň tento filtr proti spamovým robotům Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.