Před nedávnem jsem na těch internetech vyčmuchal skupinku, která si říká NEUTRAL RIDERS. Jde o lidi, kteří mají oblibu jet na neutrál co nejdál. Skvělá myšlenka, moje krevní skupina, takže bylo otázkou času, kdy se přidám. První neutrál jsem zdokumentoval i do formátu pohyblivých obrázků.

Druhý neutrál jsem si vychutnával přes mou Huť (mapa).

Pro mě jako srdcového Huťáka jasná první volba. Tuhle trasu notoricky znám pěšky, na koloběžce, na kole, autem, tam i zpět, takže zneutralizování byla moje povinnost. Páteční podvečer, víkend přede mnou… cesta z nákupu domů přes Černou Studnici a po mém prvním neutrálu klobouk na sedadle spolujezdce připraven. Vzadu na sedačce Zuzka a Ozzy chtějí taky okusit ten vzrušující pocit. Není co řešit, v sedle na Dolní Černé Studnici to nejde jinak, klobouk na hlavu a neutrááál…

Jelikož jsem stále ještě neutrálový zelenáč, tak prvních 30 vteřin nedýchám. Pak se zklidňuju a celým tělem se roztejká děsně příjemný uvolnění. Vjíždím do lesa a následuje dlouhatánská ranvej, která umožňuje rozhulení skoro na stovku! Ukončena je ale mě dobře známou 120° obracečkou a dál cesta pokračuje serpentýnami lesem až do mé Hutě. Trochu mě zbržďuje auto přede mnou, ale pořád se jede rychle. Koupaliště napravo, můj rodný dům nalevo… až mi slza dojetím ukápne. Hutí projíždím jako nůž máslem a za novou hasičárnou to spouštím doprava padákem k Bratříkovu. Úzká silnička umožňuje jet místy i přes 70. Ale po opuštění Hutě přichází ostrá levá, kde je vidět jen pár metrů před sebe a tady chytit protijedoucí, nebylo by to dobrý. Takže to chce opatrně. Následuje rovinka, kde to padá pod 30, ale naštěstí po odbočce na Loužnici se to opět rozjíždí. Most přes Žernovník a blíží se konec – stoupání na Bratříkov. Zakončeno zpátečkou a vychází to na krásných 5,4 km.

Článek vyšel na oficiálních webových stránkách NEUTRAL RIDERS.