Alzheimer s covidem v marketingu brutálně prohrává

V časopisu HROT (č. 50/2021, str. 12) vyšel článek o možných pozitivních preventivních účincích viagry proti alzheimrovi. Na konci však optimismus podsekává tvrzením, že „na definitivní závěry je ještě brzy a předepisovat modrou pilulku na mozek by lékaři zatím rozhodně neměli“. Škoda, že Pfizer (a další firmy) zacílili svůj marketing na covid a ne na alzheimera. Kdyby tomu tak bylo, tak by do nás politici už rok tloukli, jak máme do sebe rvát viagru hlava nehlava. Že tím pomáháme sobě a neméně i ostatním, celé společnosti a dost pravděpodobně i mimozemšťanům. Nově by v tomto případě mohly viagru užívat i děti od 5 let věku.

Je to škoda, protože alzheimer se dnes u nás týká asi 160 tisíc lití a do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst až na 280 tisíc. „Až polovinu budoucích pacientů by podle SZÚ mohla ochránit důsledná prevence.“ Navíc v případě, že by se prevence proti alzheimerovi řešila viagrou, mužská část pacientů by profitovala z vedlejších účinků, jakými se očkování proti covidu pochlubit rozhodně nemůže.

Když už mě článeček v HROTU motivoval napsat tuhle malou úvahu, tak si níže sepíši svůj postoj ke covidu, který je už přes rok konzistentní. Dělám to vyloženě pro své účely, abych se mohl objektivně vrátit ke svému dnešnímu vidění celé situace i za pár let, kdy budou vidět dlouhodobější efekty covidu snad objektivnějším pohledem.

Od začátku covidové doby v ČR (březen 2020) zemřelo do května 2021 cca 30 tisíc lidí s covidem (pomíjím otázku kdo všechno je v této statistice zahrnut). Od května do konce roku 2021 to je dalších cca 6 tisíc lidí. Díky přirozenému promoření a očkování je současná vlna nesrovnatelně mírnější než první vlny, kdy promořenost byla nízká a očkování ještě nebylo k dispozici vůbec. V této souvislosti je vhodné uvést, že imunita získaná proděláním nemoci je vyšší a dlouhodobější než ta, kterou získá člověk očkováním (viz např. Jiří Beran).

Zdravé mladé lidi nechat přirozeně promořit a rizikovou skupinu proočkovat a hlavně začít léčit dříve než se dostanou na JIP. V průměru umírá v ČR ročně 110 tisíc lidí. Chápu, že první půlrok, kdy se o covidu mnoho nevědělo, bylo vhodné být na pozoru a dá se i přimhouřit oko nad chaotickým konáním Babišovy vlády (dvě roušky, respirátor na prázdné ulici, zákaz vycházení v noci, zkrácení otevírací doby na úřadech, otevřené psí kadeřnictví ale zavřené kadeřnictví pro lidi a další a další). Ale teď, kdy už víme, že z těchto 36 tisíc mrtvých je přes 90% lidí 60+ a s dalšími nemocemi a ostatní populace si s nemocí poradí, tak bychom měli brát covid jako další chorobu, se kterou holt budeme muset žít.

Svět je prostě blbé místo pro život a navíc pokaždé to končí smrtí. Tak to je a tak to bude. Chtělo by to více pokory. Zkrátka a dobře – větru a dešti (přírodě) neporučíme. Nedělejme z komára velblouda. A buďme rádi, že covid je tak mírumilovný. Zabíjí v drtivé většině staré a nemocné, které navíc můžeme chránit (očkování, používání roušky, když cítím, že mi je blbě…). Kdyby to byl vir, který si vybírá a zabíjí děti, tak by to byla úplně jiná situace a to by lidská společnost byla opravdu v řiti. Tímhle stylem do té řiti kráčíme zcela dobrovolně sami. Smrt z vyděšení je nejhorší a předběžná opatrnost by se měla používat v nějakých rozumných mezích, ne že se připosranost stane hlavní (ne)hybnou silou lidského snažení. Navíc tento bezzubý boj s virem je ohromně nákladný a jednou ty nasekané dluhy eráru bude muset někdo zaplatit a budou to naše děti a platit se bude vyššími daněmi. A chudší společnost znamená méně peněz kromě jiného i do zdravotnictví a to bude mít za následek více mrtvých. Stejně tak s ekologií – bohatší společnost je více ekologická (viz srovnání ekologie v severních Čechách na přelomu 80. a 90. let 20. století a nyní). Ale to už jinde jsme.

Kvůli tomu, že u nás zemře ročně 500 lidí v důsledku automobilových nehod, přeci nezakážeme jezdit auty (i když i k tomu máme slušně nakročeno). Jestli si někdo myslí, že vláda svými opatřeními opravdu řídí šíření viru, tak já si to tedy vůbec nemyslím. Nejen podle mě se vir šíří zcela náhodně a zavřené hospody po 22 hodině mu jsou naprosto šumák, stejně tak zavřené vánoční trhy a otevřené psí salony. Dle zkušeností by se dalo usuzovat, že zřejmě největší roli na šíření viru hraje roční období, což je opět příroda.

Zajímavou myšlenku nastínil Marek Výborný z KDU-ČSL, který je pro, aby si neočkovaní hradili péči. Bohužel pan Výborný řekl jen A, jenže k tomuto by bylo zapotřebí říci i B. Proč by si lidé, kteří si platí zdravotní daň jako všichni ostatní, měli platit léčbu covidu v nemocnici a třeba obézní, alkoholici a lidé, kteří o své zdraví nedbají a jen se nechali očkovat, by měli mít léčbu placenou v rámci zdravotního systému? V případě, že by pan Výborný chtěl svoji revoluční myšlenku rozvést do podrobna, tak bych mu rád pomohl. Pak by jsme se v logických úvahách dostali k dobrovolné účasti na zdravotním pojištění (ze současné zdravotní daně, která je mylně nazývána pojištění, by se stalo skutečné pojištění) vedoucí ideálně ke zdravotnictví fungujícímu na volnotržních principech. To bych považoval za snové řešení, ale to v naší komunistické rovnostářské společnosti je hodně vzdálené.

I přes výše uvedené a v současném zdravotnickém systému se státním monopolem bych osobně neměl problém s tím, že by při léčbě covidu měli očkovaní přednost ve frontě na lůžko v nemocnici před neočkovanými, pokud by to znamenalo ukončení veškerých restrikcí a honu na neočkované. Hlavně ať už se čínská chřipka přestane řešit jako metla lidstva, kterou opravdu není. Toto pravidlo přednosti by mělo logiku – nemocnice plní z 90% staří a nemocní, očkování snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu covidu, byl by to cílený tlak na rizikovou skupinu (která tvoří 90% problému) bez plošného omezování a lidé by se mohli dobrovolně rozhodnout, zda jít do rizika neposkytnutí zdravotní péče v nemocnici nebo zda se nechat očkovat.

Když si shrnu fakta a budu věřit číslům státního aparátu (což mi dělá jistý problém, ale pro tyto účely zavřu oči a hubu a budu věřit číslům státních úředníků):

1. Hlavní cíl je minimalizovat počet zemřelých ať už S covidem nebo NA covid (už definování cíle dělám našim politikům a expertům potíže, když se snaží minimalizovat počet pozitivně testovaných, což není rozhodně meritum problému).
2. Riziková skupina lidí je poměrně jasně a snadno definovatelná, viz graf HOSPITALIZOVÁNO dle věku, graf JIP dle věku a graf ÚMRTÍ dle věku (průměrný věk zemřelého na covid je přes 70 let). Je to dejme tomu 60+ a cukrovkáři, obézní atd.
3. Očkování snižuje riziko úmrtí a těžkého průběhu.
4. Očkovaní i neočkovaní nemoc přenáší.
5. Dlouhodobé účinky vakcíny nejsou známy, pokud nějaké jsou, projeví se časem.

Tlak na plošné očkování hlava nehlava nechápu a z pohledu krizového řízení podle mě nedává smysl. Když vím, že mi 90% problému (počet mrtvých) dělá množina, kterou mohu identifikovat (60+, cukrovkáři, obézní atd.), tak se zaměřím na tuto množinu a netříštím síly tam, kde problém není nebo je nepodstatný. Proč budu očkovat zdravé děti, kterým covid nic nedělá? Počet zemřelých dětí na covid je menší než počet utopených dětí (za rok 2020 to bylo 16 dětí do 15 let), to o něčem svědčí. Navíc když dlouhodobé účinky vakcíny znát zatím nemůžeme.

Malá poznámka: to opravdu nikomu nepřijde divné, že ze čtyř vakcín jsou už dvě mimo hru kvůli vedlejším účinkům i samotné účinnosti proti covidu? Co znamenají ty laboratorní účinky vakcín nad 90%? Se vzrůstajícím věkem riziko těžkého covidu či úmrtí určitě roste, ale výrazně více roste ve skupině nemocných (cukrovka…) a obézních. Opět platí, proč řešit plošně, když jde cílit s daleko větším efektem. Dále mi přijde podezřelé a lehce propagandistické, když doteď těhotné ženy nemohly jít na očkování ani proti chřipce, nedoporučuje se jim ani brufen, nanejvýš panadol, ale v případě očkování proti covidu, které je tu jen něco přes rok, očkování státní orgány dokonce doporučují.

Účinnost vakcín se snižuje s novými mutacemi viru. To říká např. viroložka Tachezy: „Mutace omikron napadá i místa buňky, která byla chráněna imunitou vybudovanou prodělaným onemocněním či očkováním“, aby hned vzápětí dodala: „Nemyslím si, že bychom měli pouze něco zavírat. Ale musíme extrémně rychle očkovat“. Jinými slovy: víme, že vir obchází očkování, musíme extrémně rychle očkovat (vakcínou, která byla projektovaná na původní virus). To jako vážně? Nikomu to nepřijde divné?

Snad nikdo nezpochybňuje, že i očkovaný přenáší covid. Takže argument kolektivní imunity padá. Tím pádem se očkuji pouze ze svých sobeckých (myšleno nikoliv pejorativně, naopak!) důvodů. Řeči o tom, jak se očkovaní obětovali ve prospěch společnosti mi přijdou jako hodně falešné argumenty, proti kterým se špatně bojuje. Proč se nezdůrazňuje posilování imunity např. zdravým životním stylem – pravidelné sportování, nepřežírání, mírnění konzumace alkoholu atd.? Neslyšel jsem ani od jednoho politika, že by vybízel ke sportování a zdravému životnímu stylu jako formě boje proti covidu. Naopak politici zavřeli fitka, zakázali amatérský fotbal a kupu dalších sportovních aktivit. Opravdu jim jde o zdraví lidí?

Do aplikace Tečka by se přeci mohlo přenášet, že člověk o své zdraví dbá třeba tím, že běhá 10 km 3x do týdne. Aby byl člověk „bezinfekční“ (což je dokázaná blbost), tak by třeba pro 45ti letého musel dát tu desítku pod 45 minut, 50ti letý pod 50 minut atd. Technologie by na toto sledování byly a propojení s Tečkou je pro státní IT úředníky hračkou, navíc by to byla krásná veřejná IT zakázka jako šitá pro nějakého kamaráda. Zároveň každým pivem/panákem/ovarovým kolenem atd. by se bezinfekčnost snižovala o pár hodin. Ve zdravotnictví, které by fungovalo na volnotržních mechanismech (viz výše) a ne na státním monopolo jako nyní, by si to komerční zdravotní pojišťovny pohlídali sami, co se vyplatí nejvíc (zda zdravý životní styl, očkování nebo další aktivity).

V době covidové dostali podle mě neadekvátní mediální prostor do té doby národu absolutně neznámí lidé typu Smejkal, Maďar, Flégr, Prymula a řada dalších. Tito lidé si užívají svou chvíli slávy a šířením katastrofických scénářů tuto svou životní roli prodlužují a drží se ji jako hovno košile. U některých jde o čistě komerční zájem (příjem z testování či očkování), u jiných o onanii před kamerami a mikrofonem. S tímto je spojena vytrácející se odpovědnost volených politiků, kteří se schovávají za rozhodnutí rádoby „expertů“ a tak se odpovědnost přehazuje jako horký brambor a nakonec je zametena pod stůl. Proč nedostávají větší prostor lidé jako je Jiří Beran, Karel Drbal, Jaroslav Turánek, Jan Žaloudík a další, kteří mají zkrátka jen jiný názor, který se dá shrnout do věty, že covid není něco, čeho bychom se měli bát a čím bychom měli strašit kohokoli. Je zapotřebí upřímně přiznat, kdo je riziková skupina a s tím pracovat. Nic víc, nic míň. Všemožné zavírání všeho nic neřeší a akorát nás posílá do ekonomických sraček.

Zvláštní kapitolou v celém covidovém příběhu je pro mě role České televize jako objektivního média, placeného z peněz koncesionářů (opět daň, i když se na ČT dívat nechcete, platit musíte). Strašení národa v přímém přenosu, chrlení čísel bez kontextu a poskytování prostoru pouze tomu správnému názoru. Korunu tomu ČT nasadila ve Zprávičkkách na ČT Déčko, což je pořad pro děti, kam už také pronikla propaganda očkování. To už mi přijde opravdu moc. Naprosto souhlasím s Karlem Janečkem: pokud budeme očkovat děti, pro které je covid v naprosto drtivé většině maximálně rýmička, zasoužíme si vymřít. Cenzura jiného než mainstreamového názoru na covid tu již zakořenila (youtube) a mlčící většina to zatím toleruje. Snad to je pouze krátká slepá ulička a nebude to trvat tak dlouho a intenzivně, jako to trvalo po ’48.

Márnice a nemocnice plní z více než 90% starší lidé (60+) a z těch 10% mladších je opět 90% obézních, s cukrovkou, slabým srdcem a dalšími chorobami. Jaký smysl dává plošné očkování vakcínou, která byla naprojektována na původní vir, který už je nyní zmutovaný a dál mutuje?

Nakonec musím konstatovat, že moje loajalita ke státnímu zřízení České republiky se za poslední dva roky zcela vytratila. Nikdy jsem nebyl člověk, který by rád platil daně, protože jsem nikdy neviděl za tuto přemrštěnou cenu adekvátní protislužbu, ale vždy jsem respektoval systém státní moci budovaný po ’89. Teď už jsem v tomto směru zcela pesimistický a ve státu vidím naprosto jasného nepřítele.