V Sosnové jsem odstartoval v roce 2008 svůj běžecký comeback na půlmaratonu, o rok později jsem si tu zaběhl svůj první maraton, v roce 2010 a 2011 jsem tu taky nechyběl (oba dva roky maraton). Letos to po mém leteckém představení na Kalichu vypadalo, že budu v Sosnové chybět, ale nakonec to šlo alespoň na 10,5 km trati.

Přesně tři neděle od leteckého dne a 2,5 týdne od operace a s odlehčenou sádrou po rameno jsem komickým stylem doběhl v úsměvném čase 47:27 překvapivě nikoliv poslední. Vítězstvím pro mě byl fakt, že jsem se postavil na start. Poprvé jsem běžel za jiný tým než za svůj DEATH A. D. HUŤ a sice za IVO DOMANSKÝ IN MEMORIAM na počest tohoto nestora českého vytrvaleckého běhání, který zemřel necelý týden před Sosnovou. Ivo nechyběl na žádných větších závodech v roli trenéra či moderátora a jeho neúnavné povzbuzování každého závodníka i jeho články o běhání a budou scházet.