Takřka pravidelný trénink (1-2x týdně) přinesl ovoce v podobě slušných časů na 1/2PIM (1:34:57) a Pardubickém půlmaratonu (1:32:47), navíc se mi v obou případech běželo opravdu dobře.

Pak jsme odjeli na tři neděle do Íránu a tři dny po návratu jsem běžel PIM (Prague international marathon). Nabuzen z předchozích výkonů jsem si poměrně věřil. Realita mě posadila zpátky na zem. Prvních 10. km jsem rozeběhl velmi pomalu. Myslel jsem si, že toto tempo vydržím třeba až do cíle. Ovšem to byla blbost. Následoval můj klasický maratonský scénář, kdy křivka tempa šla dolů stejně jako obvykle, ale počáteční základna byla příliš nízko. Výsledný čas je velmi špatný (4:00:27), konec jsem úplně vypustil a jelikož jsem neměl ani hodinky a tím přehled o čase, tak jsem se nevešel ani pod 4 hodiny.